|
|
Zmapování pracovní aliance mezi terapeutem a klientkou s duální diagnózou v rámci následné péče - případová studie
Sliacka, Denisa ; Tolimatová, Jarmila (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: Tato práce vychází ze zájmu autorky o interakce mezi terapeuty a klienty. Zkoumání terapeutické aliance nám umožňuje lépe porozumět interakcím v terapii a identifikovat oblasti, které mohou vyžadovat zlepšení. To může vést k lepší terapeutické praxi a zvýšení kvality péče o klienty. Klienti s poruchami způsobenými užíváním návykových látek často čelí složitým problémům, včetně problémů v mezilidských vztazích. Terapeutická aliance může být klíčovým faktorem v jejich léčbě. Cíle: Cílem práce je zmapovat pracovní alianci mezi terapeutem a klientkou. Výzkumné otázky se zaměřují na identifikaci různých aspektů aliance z perspektivy terapeuta a klientky, na zkoumání podobnosti či odlišnosti jejich vnímání aliance, a na zhodnocení toho, jaké konkrétní aspekty aliance jsou subjektivně hodnoceny jako pozitivní či negativní. Metody: Pro sběr dat byl použit dotazník WAI doplněný o polostrukturovaný rozhovor. Oba respondenti vyplnili dotazník dvakrát s půlročním odstupem. Data získaná z dotazníku byla následně hlouběji prozkoumána polostrukturovanými rozhovory, což poskytlo širší kontext pro interpretaci. Z části byl proveden i nativní rozhovor, kdy měli klientka i terapeut možnost vyprávět svůj příběh volně bez mého zásahu. Získaná data byla následně zpracovávána a interpretována s využitím...
|
|
|
Hodnocení zdravotního stavu výsadeb dřevin rostoucích mimo les s různou úrovní následné péče v Moravskoslezském kraji
Gregořicová, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem kvality následné péče po výsadbě dřevin na jejich vitalitu, zdravotní stav a perspektivu. Hodnocení probíhalo na pěti lokalitách v okolí města Opavy v Moravskoslezském kraji. Sledováno bylo celkem 871 jedinců. Hodnocení probíhalo za využití upravené a rozšířené metodiky vycházející z Arboristického standardu – Hodnocení stavu stromů SPPK A01 001:2018 od AOPK ČR. V rámci hodnocení dřevin byl potvrzen vliv kvality povýsadbové péče na následnou perspektivu vysázených dřevin. Hodnocení také zahrnovalo zjištění nejčastějších příčin odumírání, či snížení perspektivy včetně zjištění dalších vlivů ovlivňujících výsadby.
|
|
|
Negativní emoční stavy jako příčina relapsu v kontextu doléčování - kazuistika
Poláchová, Petra ; Vondráčková, Petra (vedoucí práce) ; Jandáč, Tomáš (oponent)
Východiska: Z praxe léčby i doléčování vyplývá, že adiktologičtí klienti se neorientují ve svém prožívání, vnímají jej jako ohrožující s obvyklou tendencí se mu vyhnout. Negativní emoce mohou figurovat jako spouštěče relapsu, z tohoto důvodu je důležité věnovat tématu emocí pozornost také ve fázi doléčování. Cíle: Cílem práce je popsat, jakým způsobem se negativní emoční stavy a tzv. jádrové emoce podílejí na udržování závislostního chování ve fázi doléčování. V praktické části je představena terapeutická práce s klientkou se zaměřením na zpracování dvou relapsů, a to v teoretickém rámci kognitivně-behaviorálního modelu prevence relapsu a s využitím prvků psychoterapeutického přístupu Terapie zaměřené na emoce. Metody: Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu ve formě kazuistické ilustrace jedné klientky doléčovacího centra, která v rámci doléčování prošla zkušeností dvou relapsů. Etické aspekty práce byly dodrženy. Výsledky: Kazuistika ilustruje motivaci klientky k vyhnutí se negativním emočním stavům prostřednictvím užití alkoholu a tím snadnému dosažení potřebného zklidnění a uvolnění od tlaků intrapsychických i vnějšího prostředí. Za spouštěče relapsů lze považovat dva hlavní zdroje: pocity osamělosti a negativní sebehodnocení. Prezentovaná kazuistika tímto potvrzuje hypotézu samoléčení,...
|
|
|
Management bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení
FRÜHAUFOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení. Práce je orientovaná na tři základní cíle. Prvním je analyzovat bolest u pacientů na zotavovacím pokoji, druhým cílem je podrobné porovnání bolesti u pacientů po různých typech operačních výkonů a třetím cílem je získat informace o přístupu sester k hodnocení bolesti. Teoretická část práce se věnuje zejména podrobnému popisu a dělení bolesti, léčbě bolesti a funkci a vybavení zotavovacího pokoje. Výzkumná část byla zpracována formou kvantitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit dotazník s 22 otázkami pro sestry pracující na zotavovacím pokoji. Otázky jsou zaměřeny na získání podrobných dat týkajících se hodnocení pooperační bolesti, ale i k získání informací ohledně personálního zajištění v jednotlivých nemocnicích. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 183 sester pracujících v 79 nemocnicích. Dále bylo provedeno pozorování bolesti u 83 pacientů na zotavovacím pokoji Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Pacienti byli po různých typech operačních výkonů. Výsledky výzkumu by mohly přispět k nalezení vhodné strategie hodnocení i léčby bolesti na zotavovacím pokoji. Během výzkumu ohledně mapování bolesti pacientů vyšlo najevo, že nejvyšší intenzitu bolesti udávají pacienti po neurochirurgických operacích páteře, naopak nejmenší intenzitu bolesti udávali pacienti po urologických výkonech. Za nejdůležitější údaj při hodnocení bolesti považují sestry verbální projev pacienta. Dalším parametrem k hodnocení bolesti je změna fyziologických funkcí. Délka praxe ani vzdělání sester nemá na hodnocení bolesti statisticky významný vliv. Na zotavovacích pokojích převažují zkušené sestry s dlouholetou praxí. Podle informací získaných od sester lze považovat léčbu pooperační bolesti za dostačující a spíše výjimečně se stává, že i přes vyčerpání možností analgetické léčby má pacient stále silné bolesti. Zajímavým zjištěním jsou velké rozdíly v personálním zajištění zotavovacího pokoje napříč nemocnicemi.
|
|
|
Doléčovací program jako forma následné péče ovlivňující sociální rehabilitaci klientů
HOMOLKOVÁ, Magdaléna
Práce se zabývá problematikou sociální rehabilitace zotavujících se uživatelů drog v rámci využívání služeb doléčovacího programu. Kapitoly v teoretické části se věnují vymezení základních pojmů z oblasti drog a drogové závislosti, osvětlují možné příčiny vzniku rizikového užívání drog, jeho dopady a možnosti řešení v systému péče o drogově závislé klienty. Dále se podrobněji popisuje následná péče se zaměřením na doléčovací centra a jednotlivé složky jejich programu a nastiňuje se celková problematika integrace abstinujících drogově závislých do společnosti. Výzkumná část přinesla poznatky, jejichž cílem bylo zmapovat, jak konkrétně pomáhá účast v doléčovací programu klientovi se stabilizací jeho životní situace a s jeho integrací do společnosti a běžného života. Výzkumné šetření proběhlo formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti aktéry, kteří byli toho času klienti doléčovacího centra Prevent v Českých Budějovicích.
|
|
|
Sociální práce s klienty střediska výchovné péče, kteří ukončili internátní pobyt
KILIÁNOVÁ, Barbora
Práce se zabývá sociální prací s klienty střediska výchovné péče, kteří ukončili internátní pobyt. Charakterizuje činnost orgánu sociálně-právní ochrany, roli a náplň práce kurátora. Zaměřuje se na středisko výchovné péče, popisuje formy poskytované péče a způsob ukončení pobytu ve středisku výchovné péče. Zároveň se věnuje následné péči o klienty po ukončení internátního pobytu ve středisku výchovné péče v kompetenci orgánu sociálně-právní ochrany a popisuje, jak probíhá spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s doprovodnými organizacemi po ukončení internátního pobytu klienta. Součástí práce jsou kazuistiky, které demonstrují možnosti intervence orgánu sociálně-právní ochrany u klientů, kteří absolvovali pobyt ve středisku výchovné péče a je potřeba u těchto klientů potřeba další pomoci a podpory.
|
|
|
Prožívání transplantace srdce z pohledu pacienta
MAZÁK, Vít
Bakalářská práce se zabývá tématem prožívání procesu transplantace srdce z pacientova pohledu. Cílem práce je zmapovat potřeby pacientů v průběhu transplantace srdce. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jak pacient vnímá ošetřovatelskou péči, jaké pocity prožívá, jaké jsou jeho potřeby a následně jakým způsobem dodržuje režimová opatření po transplantaci srdce. Teoretická část se věnuje historii transplantace orgánů, v užším výběru poté historii transplantace srdce, přibližuje transplantační zákon v ČR a témata nejčastějších příčin transplantace. Poté podmínkám transplantace a následném zařazení pacienta na čekací listinu. Ve stručnosti také popisuje vybraná vyšetření před transplantací, pacientovu přípravu a obecný průběh operace. Vysvětluje ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci, jeho potřeby, rehabilitaci po výkonu a časné komplikace. Navazuje na ošetřovatelskou péči z hospitalizace a domácí rehabilitaci pacienta. Dále se pozastavuje nad psychikou pacienta během transplantace, popisem imunosupresiv a souvislostmi s jejich užíváním. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativní metody výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl tvořen 29 otázkami. Výzkumným souborem bylo 6 pacientů po transplantaci srdce. Během výzkumu ohledně mapování potřeb informantů vyšlo najevo, že potřeby pacientů po transplantaci srdce většinou bývají naplněny díky vysoké úrovni ošetřovatelské péče, která je jim poskytována. Zjištěná kvalita ošetřovatelské péče je vysoce přizpůsobena individuálním potřebám dotazovaných. Většina pacientů nemá problém s přijetím cizího orgánu, v některých případech by však potřebovali více času na vstřebání, že jde o cizí orgán. Z dalších výsledků vyplynulo, že někteří pacienti mají pocit nedostatečné informovanosti ohledně transplantace srdce před samotnou operací.
|
|
|
Reintegrace bývalých uživatelů návykových látek do společnosti
ZEMANOVÁ, Karolína
Tato práce se zaobírá zkušenostmi bývalých uživatelů návykových látek s reintegrací do společnosti po jejich odchodu z terapeutické komunity či psychiatrické nemocnice. Cílem práce bylo zjistit uplatnění bývalých uživatelů návykových látek po odchodu z léčebny v osobním životě. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vytyčováním nejdůležitějších pojmů, které mají bakalářské práce. Zpočátku jsou popsány jednotlivé návykové látky, závislé na nich a možnosti léčby závislosti na návykových látkách. Další část je věnována reintegraci a jejím základním pojmům. Poslední část teoretické části se musí řídit následnou péčí. Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu, který byl zvolen dvěma výzkumnými otázkami týkajícími se způsobu začlenění bývalých uživatelů návykových látek do společnosti a největších překážek se, kterými se během reintegrace setkávají. Pro získání výsledků bylo zvoleno kvalitativní šetření a metoda dotazování, konktrétně polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct informátorů, kteří byli vybráni na základě samého shromažďování a metod sněhové koule. Získaná data byla následně zanalyzována pomocí metod zakotvené teorie. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že nejlepším prostředkem pro úspěšnou reintegraci je zaměření se na následnou péči a ideálně pobyt v doléčovacím centru. Mít zajištěné zaměstnání, kvalitní rodinné zázemí a finanční zabezpečení je nutné nejen pro snazší udržení abstinence. Práce může být využita jako příručka pro různá zařízení pracující s osobami s návykovými látkami jako mohou být terapeutické komunity, psychiatrické nemocnice a doléčovací centra.
|
|
|
Návrh revitalizace vybraného parku
VACÍKOVÁ, Anežka
Diplomová práce se zabývá rozdělením krajiny a jejími funkcemi s ohledem na okolní svět a člověka. Řeší definici veřejného prostoru a veřejné zeleně a její vliv na městské prostředí a psychický stav člověka. Je zde popsána péče o veřejnou zeleň, jako je řez stromů či ochrana dřevin. V praktické části je popsáno a zanalyzováno vybrané řešené území v závislosti na shromážděných podkladech a provedeném terénním průzkumu. Inventarizace dřevin a dendrologický průzkum se staly základem pro vytvoření návrhu řešení revitalizace parku. Tento návrh se skládá z popisu jednotlivých výsadeb a dalších krajinných prvků, díky kterým dojde k propojení krajinné a sídelní zeleně. V poslední části byla popsána realizace návrhu, postup výsadeb a povýsadbová krátkodobá i dlouhodobá následná péče.
|
|
|
Znovu začleňování osob, které prošly léčbou závislosti na alkoholu zpět do běžného života
Tůmová, Kateřina ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem léčby závislosti na alkoholu a problematikou sociálního začleňování osob, které tento proces absolvovaly. Práce poskytuje přehled služeb a dalších forem pomoci, které jsou určeny pro tuto cílovou skupinu. Pozornost je zaměřena zejména na současné nastavení systému služeb a pomoci za účelem identifikace jeho silných a slabých míst. Práce je založena na kvalitativním přístupu. Výzkum byl realizován prostřednictvím expertních rozhovorů a rozhovorů s uživateli služeb ve zkoumané oblasti. Teoretickými východisky práce jsou etiologie závislosti, která nabízí různé vysvětlení vzniku a přetrvávání problému závislosti na alkoholu. V práci jsou využity i poznatky perspektivy životního cyklu, která umožňuje mapovat životní dráhy dotazovaných, včetně rozpoznání klíčových událostí v jejich životě ovlivňující vznik a rozvoj závislosti. Posledním teoretickým východiskem, z něhož práce čerpá, je koncept sociálního začleňování.
|
host ::
RSS.